Kurzy na klíč

• Pohyb, dech a práce s dechem: jak souvisí zdravý pohyb a činnost svalů podporující držení těla. Popíšeme si jak pracovat s dechem, post-covidové stavy a vliv na dech. 
• Páteř, hrudník, bolesti hlavy:  Držení těla, práce a pohyb horní končetiny, vliv nesprávných pohybových a pracovních návyků na vznik bolesti v zádech, vertebrogenní potíže, bolesti hlavy atd.
• Pletenec horní končetiny: co to je funkční klenba ruky a vše propojíme s pohybem doma i v práci. Práce s počítačem, nošení zavazadel, zmíníme časté problémy s horní končetinou.
• Pohyb v práci i doma:  budeme se zabývat pozitivní změnou pohybových návyků při běžných i pracovních činnostech. Jak zdravě sedět, chodit, jezdit v autě i v MHD, nošení zavazadel, břemen, zdravá kancelář i sport.              

• Problematika adaptace klienta v zařízení sociálních služeb: změny v životě klienta (fyzické, psychické, sociální) a reakce na ně, pojem "adaptační proces", kolizní situace při vzájemné komunikaci klient versus personál v období adaptace a jejich zvládnutí, využití metody sociální práce - práce s jednotlivcem.                       
• Význam využití konkrétních informací z individuálního plánu v období adaptačního procesu: využití konkrétních informací z IP (zvyklosti klienta, jeho denní režim, oblíbené činnosti, zájmy a záliby z minulosti), význam sociální anamnézy.
• Význam rodiny a blízkých osob v průběhu adaptace klienta: význam rodinné anamnézy, spolupráce s rodinou a přáteli klienta, spolupráce s personálem zařízení, vyvarování se "diagnostických nálepek" ze strany rodiny.                    
• Význam spolupráce v rámci multidisciplinárního týmu v průběhu adaptace klienta: vymezení pojmu "multidisciplinární tým", kompetence členů týmu a jejich vzájemná spolupráce, komunikace s klientem a jeho rodinou a blízkými osobami.
• Prevence vzniku závislosti klienta na sociální službě: podpora samostatnosti klienta, respektování klienta jako individuality, význam individuálního přístupu ke klientovi.

• Stáří a stárnutí: Definice stáří a stárnutí, potřeby ve stáří a kvalita života seniorů. Psychosociální aspekty stárnutí.
• Psychobiografický model péče E. Böhma: Historie vzniku psychobiografického modelu a Erwin Böhm, fáze regrese a formy péče dle Erwina Böhma, teoretická východiska modelu, biografie, princip normality a terapie prostředím.
• Biografie v péči a její význam: Druhy biografie, jak zpracovat biografii? Význam biografie.
• Ukázka práce s biografickými knihami

• Paměť: paměť, kognitivní a exekutivní funkce, mozková centra - druhy, definice, popis.
• Zdravé stárnutí nebo demence: zdravý senior, mírná kognitivní porucha, demence - rozdíl, definice, příznaky, druhy demencí.
• Alzheimerova choroba: příznaky, diagnostika, stádia - seznámení s onemocněním, se změnami klienta v oblasti tělesné, duševní, s potřebami klienta, význam aktivizace.
• Didaktický přístup k aktivizaci: cílová skupina, prostor, časový plán, fáze aktivizace, materiály, cíl aktivizace, motivace, obsah, prostředí, pomůcky, kompenzační pomůcky  - co je potřeba zvážit a připravit před samotnou aktivizací klientů.
• Druhy aktivizačních činností a jejich význam: soběstačnost, smysly, motorika, koordinace, kognitivní trénink, relaxace - význam a cíl jednotlivých činností, obměny v závislosti na stádiu nemoci.
• Praktický nácvik: paměť, koncentrace, uvažování, jemná motorika, motorika, koordinační cvičení, psychomotorika, motogeragogika, smysly, biblioterapie, muzikoterapie - příklady, cíl, nácvik, praktický příklad didaktického přístupu.

• Úvod do problematiky: představení lektora a účastníků semináře, očekávání a přání od semináře, zkušenosti s tématem v praxi. Seznámení s cíli a očekávanými výstupy. Seznámení s pravidly ve skupině.
• Úvod do asertivity jako strategie jednání v mezilidských vztazích a komunikaci v organizacích sociálních služeb. Asertivita a sebehodnota pracovníka: definování pojmu asertivita. Analýza situací, ve kterých by pracovníci rádi jednali asertivně, ale nedaří se jim to. Pojednání o teorii potřeb a sebehodnotě v kontextu využívání asertivity jako strategie jednání ke klientovi organizace sociální péče.
• Asertivní práva: přehled asertivních práv, stručný test k uvědomění vlastních preferencí v jednání a komunikaci s klienty sociálních služeb.
• Praktický nácvik asertivní komunikace: praktický nácvik jednání pracovníka s klientem sociální organizace. Nácvik formou „hraní rolí“. Nácvik hraní rolí probíhá na kazuistikách z pracovišť účastníků kurzu.
• Základy asertivního jednání. Typy manipulace v komunikaci: přehled asertivního jednání a komunikace. Analýza významu verbálních a neverbálních aspektů komunikace ve  využití asertivity jako strategie jednání s klientem sociální organizace. Typy manipulací, které mohou klienti sociální péče používat. Doporučení a konkrétní příklady, jak v takových situacích reagovat a jednat.
• Asertivní techniky: přehled základních asertivních technik, které lze v komunikaci s klientem sociálních služeb využít. Technika gramofonové desky, technika otevřených dveří apod…
• Praktický nácvik asertivní komunikace: praktický nácvik jednání pracovníka s klientem sociální organizace. Nácvik formou „hraní rolí“. Nácvik hraní rolí probíhá na kazuistikách z pracovišť účastníků kurzu.
• Využití asertivity v pracovním i osobním životě. Asertivita a duševní hygiena: shrnutí hlavních myšlenek semináře, pojmenování hlavního významu asertivity jako strategie v jednání s druhými lidmi v udržení duševní hygieny a v prevenci syndromu vyhoření.

Mobilita, imobilita a inaktivita

• vymezení mobility (vč. přesahu do základních existenčních potřeb),
• vymezení imobility (dočasná krátkodobá a dlouhodobá, trvalá částečná a úplná),
• vymezení pojmu inaktivita,
• specifika imobilizačního syndromu,
• kontext sekundárních změn a komplikací (dekubity, kontraktury, spasticita, atrofie, osteoporóza atd.).

Fyzická práce

• vymezení pojmu fyzická práce (zacházení; postup),
• cíle fyzické práce,
• rizika spojená s fyzickou prací pro klienta a personál,
• preventivní a úlevové polohování,
• pasivní cvičení v kompetenci PSS,
• vertikalizace a chůze.

Ergonomie práce asistující osoby

• ergonomická rozvaha (jak, kam, síla a rychlost),
• základní postoj, postoj u židle, postoj u lůžka, postavení zad, práce s pažemi.

Pracovní podmínky

• legislativní vymezení břemena,
• úprava prostředí pokoje,
• provázanost s materiálním zabezpečením organizace,
• spolupráce v týmu a její význam při šetrné manipulaci.

Zhodnocení schopností klienta

• rozhovor a jeho využitelnost při zhodnocování schopností (sociální anamnéza, bytová situace, režim dne + konfrontace vyhodnocení soběstačnosti = příprava, otevření spolupráce, průběh a ukončení),
• pozorování,
• vybrané dotazníky a posuzovací škály (WHO DAS II; SF-36),
• hodnocení (testy) = ADL, PADL, IADL, Mini mental state)

Edukace

• PSS v roli edukátora,
• Zásady správné edukace (jazyk, názornost, individualizace, kontrola).

Opakování zásad fyzické manipulace

• cíle fyzické práce,
• rizika spojená s fyzickou prací pro klienta a personál,
• ergonomická rozvaha (jak, kam, síla a rychlost),
• základní postoj, postoj u židle, postoj u lůžka, postavení zad, práce s pažemi.

Pomůcky pro fyzickou manipulaci a jejich užití

• polohovací podložka (vč. využití kapny),
• otočný kruh,
• rolovací podložka,
• kluzká podložka (slide sheet),
• prkna na přesun z lůžka na židli a zpět,
• přesouvací manipulační pás,
• pojízdné křeslo,
• zvedák,
• turner pro otáčení klienta vestoje,
• podložka na zvedání klienta ze země na lůžko

Podpora v pozicích, polohování a ukládání

• posazování v lůžku (pasivní sed a sed s dopomocí),
• otáčení na bok (pasivní otáčení prováděné jednotlivcem, dvěma osobami, aktivní otáčení asistované),
• výměna ložního prádla
• posun do stran (pasivní posun po skluzné podložce, pasivní kinestetický posun do stran, aktivní posun do stran asistovaný),
• posun směrem k hlavě (posun dvěma osobami bez podložky, posun při využití skluzné podložky, posun při využití pasivní postranice, aktivní posun asistovaný, aktivní posun při využití postranice, využití stálek),
• vysunutí zhrocené postavy v židli (vysunutí dvěma osobami s a bez podložky),
• přemístění ze země na lůžko (potřebný počet PSS, poloha klienta, poloha personálu a dohoda spolupráce),
• péče o pokožku (opatření k podpoře tolerance tkáně, prostředky nevhodné k prevenci, na očistu těla s rozumem).

• Kvalita života klienta: Kvalita života jako subjektivní kapitola a její předpoklady, kvalita života klienta jako zájem sociální služby, měření a posuzování kvality života klienta.
• Faktory ovlivňující kvalitu života klienta: Oblasti ovlivňující kvalitu života klienta, pozitivní psychologie, duševní pohoda, prostředí ovlivňující kvalitu života a socioekonomický status klienta.
• Potřeby klienta a jejich uspokojování: Biologické, psychické, sociální a spirituální potřeby, jejich vznik a snaha uspokojit je. Schopnost klienta vyjádřit je, ochota pracovníka respektovat je.
• Klient ve středu zájmu služby: Klient a jeho potřeby, očekávání, role, hodnoty, které jsou v zájmu sociální služby a v pracovním povědomí pracovníků. Náhled na očekávání klienta z jiného úhlu pohledu v kontextu normality.
• Flexibilní a kreativní sociální služba: Schopnost sociální služby reagovat na individuální potřeby a přání klienta podporující jeho život v sociální službě co nejvíce se podobající přirozenému prostředí.

• Rizikové situace a nedostatečné zabezpečení domácnosti: Nejčastější rizikové situace v domácnosti neformální péče z pohledu pečovaného i pečovatele.
• Audit rizik domácnosti: Co je a co přináší koncept bezpečného domova - překážky, nástrahy a nebezpečí versus pomůcky, pravidla a zabezpečení domácnosti.
• Základní pravidla pro zajištění bezpečí seniora: Pravidla ochrany a bezpečí seniora v domácím prostředí, čeho se zbavit, co zajistit, na co nezapomenout a co nepodcenit.
• Úrazovost v domácím prostředí: Nejčastější úrazy, nebezpečné vybavení, zajištění bezpečného prostředí vhodným rozmístěním nábytku a odstraněním překážek.
• Rizikové zóny v domácnosti: Kluzké povrchy, prevence požárů v domácnosti, technické zabezpečení a pomůcky zvyšující bezpečí

• Rizikové situace a nedostatečné zabezpečení domácnosti: Nejčastější rizikové situace v domácnosti neformální péče z pohledu pečovaného i pečovatele.
• Audit rizik domácnosti: Co je a co přináší koncept bezpečného domova - překážky, nástrahy a nebezpečí versus pomůcky, pravidla a zabezpečení domácnosti.
• Základní pravidla pro zajištění bezpečí seniora: Pravidla ochrany a bezpečí seniora v domácím prostředí, čeho se zbavit, co zajistit, na co nezapomenout a co nepodcenit.
• Úrazovost v domácím prostředí: Nejčastější úrazy, nebezpečné vybavení, zajištění bezpečného prostředí vhodným rozmístěním nábytku a odstraněním překážek.
• Rizikové zóny v domácnosti: Kluzké povrchy, prevence požárů v domácnosti, technické zabezpečení a pomůcky zvyšující bezpečí

• Teoretický vhled do problematiky demence: teoretický vhled do demence, statistiky pro ČR i svět, nejčastější příčiny demence a její rizikové faktory, příznaky, jednotlivé fáze demence a práva člověka s demencí.
• Alzheimerova choroba: vznik, příznaky a jednotlivá stádia Alzheimerovy choroby, práce s nefarmakologickými postupy, komunikace s člověkem s demencí.
• Péče o člověka s demencí: hygiena, sebeobsluha, stravování, harmonogram dne, zvyklosti, rituály.
• Aktivizace člověka s demencí: motivace člověka s demencí k aktivizaci, pohybu, interakci s druhými lidmi. Poznávání a respektování životního příběhu člověka s demencí při aktivizaci.
• Zjišťování potřeb člověka s demencí: pyramida potřeb, pyramida přístupu ke klientovi, práce s potřebami a přáními člověka s demencí a jejich naplňování prostřednictvím vhodně zvolených metod.

• Úvod do tématu: legislativního zakotvení tématu, uvedení cílů a očekávání účastníků ve vztahu k tématu
• Bydlení a jeho náklady: Vymezení pojmu bydlení ve vztahu k cílové skupině seniorů žijících v domácím prostření, vymezení pojmů dalších nákladů, které zatěžují domácí rozpočet seniorů (energie, telefonní služby, apod.). Vymezení podmínek výměny bytu, žádostí o Dům s pečovatelskou službou.
• Dávkový systém a Deštník proti chudobě: Seznámení s dávkami státní sociální podpory a pomocí v hmotné nouzi - rozsah a druhy, způsob podání žádostí, nárok a příklady dobré praxe. Seznámení s programem Deštník proti chudobě.
• Ostatní náklady a jak je zkrotit: Ostatní náklady (telefon, léky, doprava a přeprava, kompenzační pomůcky a další materiál) a jaké možnosti podpory či snížení nákladů jsou. Právní aspekty řešení změny smluvních podmínek.
• Změny v důchodech a ostatních příjmech seniorů: Základní informace o aktuálních podmínkách důchodů, vč invalidních důchodů. Příspěvek na péči, Příspěvky na mobilitu a zvláštní pomůcky.

Vzdělávací program se zaměřuje na pracovní týmy na všech úrovních poskytovatele sociální služby. Nelze totiž od sebe odlučovat efektivitu a kvalitu vztahů v pracovním týmu od kvality poskytované sociální služby a osobní spokojenosti klienta. Jde o propojené nádoby. Pracovní klima lze vnímat z hlediska jeho stálosti, intenzity, atraktivity, kvality. Klima v sociálních službách může být pozitivní, otevřené, tvůrčí, inspirativní, podnětné, zdravé, motivující bez konfliktů a krizí, kterých vzniká každodenně celá řada. Prakticky se jim nelze vyhnout. Tento kurz seznamuje frekventanty se základními principy a typy nežádoucích jevů a patologických vztahů v organizacích poskytujících sociální služby.  Vysvětluje jednotlivé formy a projevy těchto jevů s důrazem na dopady na pracovníky a rovněž se zabývá dopady na organizaci jako celek.

Obsah:

• Základní terminologie
• Druhy nežádoucích jevů u poskytovatelů sociálních služeb
• Příčiny, průběh a znaky nežádoucích jevů u poskytovatelů sociálních služeb
• Možnosti ochrany proti nežádoucím jevům, případné vyrovnání se s nimi
• Vliv negativního klimatu na sociální službu, příklady z praxe a možná řešení daných situací

• Teoretický vhled do problematiky emocí: teoretický vhled do problematiky emocí, typologie a vznik emocí, emoce vznikající při výkonu povolání v pomáhajících profesích.
• Emotivita a citlivost pracovníků v pomáhajících profesích: poruchy emotivity a její projevy včetně klasifikace  - afekty, nálady, city a vyšší city, citové vazby a vztahy.
• Vliv emocí na prožitek a kvalitu života: kvalita života, individuální prožívání a souvislosti mezi osobním a profesním životem pracovníka v pomáhající profesi.
• Emoční sebereflexe: osobnost, temperament, schopnosti, vlohy a profesní kompetence a hodnoty. Schopnost sebepoznání ve vypjatých situacích včetně přijímání zpětné vazby.
• Práce a přístupy k základním emocím: radost, smutek, překvapení, strach, znechucení a hněv - šest základních emocí podle Paula Ekmana.

• Etika, morálka, etické problémy a dilemata etický kodex a jeho role v rámci komunikace s uživateli služby: etický kodex a jeho role v rámci komunikace, různé etické problémy v rámci komunikace s uživateli, etická dilemata, jak týmově řešíme etická dilemata, jak pomáhají při komunikaci.
• Stupně mentální retardace a jejich komunikační dovednosti: vývoj řeči mentálně postižených osob, řečové a dorozumívací schopnosti v rámci LMR, SMR, TMR, schopnosti chápat sdělení personálu, komunikační zvláštnosti a potřeby.
• Efektivní komunikace zaměřená na člověka + empatická komunikace zaměřená na člověka s mentálním postižením + pravidla komunikace pro osoby s mentálním handicapem = etická komunikace: přístup zaměřený na člověka a jeho uplatnění v práci s uživateli s mentálním handicapem. Komunikace vhodná pro osoby s LMR a její prvky – empatie, bezpodmínečně pozitivní přijetí, kongruence, akceptace. Techniky aktivního naslouchání – zrcadlení, přerámování, ověřování pochopení. Komunikace vhodná pro osoby se SMR – dle pravidel komunikace pro osoby s mentálním postižením a dále využívající prvky komunik.zaměř.na člověka a preterapie. Preterapeutická komunikace vhodná pro klienty s TMR, zahrnující  psychologický kontakt (kontaktní reflexe, kontaktní funkce a kontaktní chování). Shrnutí a opakování v praktických nácvicích.

• Etika sociální práce - úvod do tématu: základní i rozšiřující informace o etice sociální práce, etických kodexech, etických komisích a efektivním řešení či předcházení vzniku etických problémů v sociální službě.
• Motivace versus manipulace: práce s motivací a demotivací uživatele a jeho aktivní nebo pasivní aktivizaci včetně přímé a nepřímé manipulace s uživatelem.        

• Autonomie uživatele versus stigmatizace: podpora autonomie uživatele a jeho svobodné vůle oproti očekávání pečovatelů a jeho předsudků včetně hodnocení a stigmatizace uživatele.
• Potřeby, hodnoty a osobní cíle uživatele: efektivní a cílené zjišťování potřeb, hodnot a osobních cílů uživatele se zaměřením na projektování zjištěného do individuálního plánu poskytované sociální služby a jeho faktické naplňování.
• Etika práce v multidisciplinárním týmu: předávání informací o uživateli a jejich sdílení v multidisciplinárním týmu, budování důvěry uživatele vůči pečovatelům i sociální službě jako takové.
• Sdílení uživatele: závislosti uživatele na sociální službě s ohledem na jeho práva na další sociální nebo veřejné služby, sdílení se uživatele a hledání komplexní péče a pomoci.

• Etika sociální práce - úvod do tématu: základní i rozšiřující informace o etice sociální práce, etických kodexech, etických komisích a efektivním řešení či předcházení vzniku etických problémů v sociální službě.
• Motivace versus manipulace: práce s motivací a demotivací uživatele a jeho aktivní nebo pasivní aktivizaci včetně přímé a nepřímé obousměrné manipulace (ze strany pracovníka i uživatele) převzetí vlastní odpovědnosti za řešení NŽS.    
• Autonomie uživatele versus stigmatizace: podpora autonomie uživatele a jeho svobodné vůle oproti  očekávání pečovatelů - předsudky, hodnocení, stigmatizace versus partnerství a permanentní interakce.
• Potřeby, hodnoty a osobní cíle uživatele: efektivní a cílené zjišťování potřeb, hodnot a osobních cílů uživatele se zaměřením na projektování zjištěného do individuálního plánu poskytované sociální služby a jeho faktické naplňování.
• Etika práce v multidisciplinárním týmu: předávání informací o uživateli a jejich sdílení v multidisciplinárním týmu včetně oznamovací povinnosti, mlčenlivosti a anonymity a střety motivací a očekávání řešení NŽS.
• Sdílení uživatele: utváření závislosti uživatele na sociální službě s ohledem na jeho práva na další sociální nebo veřejné služby - sdílení uživatele a hledání komplexní péče a pomoci. Kdo je uživatelem sociální služby - uživatel, rodina, apod.
• Pomoc versus kontrola: budování důvěry uživatele vůči pracovníkům, přebírání osobní odpovědnosti uživatele, priorizace povinností obou stran a vyjednávání.

• Seznámení s pojmy - ekonomické násilí, rodinný rozpočet, příjmy a výdaje, zbytné a nezbytné výdaje.
• Základní legislativní ukotvení, důležité pojmy - úvěr, úrok, RPSN, posouzení úvěru schopnosti dlužníka.
• Zajištění exekučního titulu. Ochrana zvlášť zranitelných povinných v exekučním řízení, formy exekuce, oddlužení jako možnost řešení předlužení.
• Kazuistiky s praxe včetně aplikace dovedností získaných v kurzu.

• Definice firemní kultury: základní i rozšiřující informace o tom, co je a není firemní kultura, její přínosy a poplatnost pro organizaci.
• Pilíře firemní kultury: pojmenování silných a slabých stránek firemní kultury, zdůraznění příležitosti organizace a upozornění na ohrožení v případě, že sociální služba nevyužívá zcela, dostatečně nebo neefektivně existující možnosti a nástroje.
• Chování organizace uvnitř a navenek: obraz poskytovatele na veřejnosti i uvnitř organizace, veřejné mínění a vztahy uvnitř i vně poskytovatele sociální služby.
• Image poskytovatele sociální služby: Objektivní, subjektivní, správné a nesprávné představy, postoje a zkušeností jednotlivce či určité skupiny lidí o sociální službě.
• Kompetence vedoucího pracovníka Kompetence vedoucího k zavádění a následné kontrole FK jednotlivých členů pracovního týmu, zacílení na inovativní metody FK s ohledem na jednotlivé cílové skupiny – klient, veřejnost, odborníci, donátoři.
• Firemní kultura jako zdroj: Spolupráce s partnery či institucemi a hledání nových finančních i nefinančních zdrojů do organizace právě pomocí dobré pověsti a pozitivního mínění veřejnosti o sociální službě.
• Dobrá praxe v ČR i v zahraničí: Výměna zkušeností, prezentace zavedených vybraných FR u poskytovatelů v ČR i různých evropských státech.

• Co je to fundraising: definice fundraising jako součást filantropie organizace, přehled základních metod a jejich účinnost včetně kritérii hodnocení účinnosti zvolených metod fundraisingu.
• Role fundraisingu v sociálních službách: postavení fundraisingu v činnosti organizace poskytující sociální služby – kdo, proč a jakým způsobem by se měl fundraisingu věnovat.
• Schopnosti a dovednosti fundraisera: kdy je potřeba fundraisera zaměstnat, kde ho hledat, co po něm vyžadovat a co od něj očekávat – profesní kompetence fundraisera.
• Zdroje fundraisingu: proč lidé a firmy dávají, získávání dárců, pyramida fundraisingu, dárcovství jednotlivců i firem, sponzorství, vlastní zisk, projekty a nadace.
• Management fundraisingu: podstata plánování fundraisingu jako součást strategického plánování včetně delegování, kontroly, měření efektivity a rozvoje nových filantropických aktivit v organizaci.

• Trendy ve fundraisingu: současné trendy ve fundraisingu v sociálních službách a neziskovém sektoru – dobrá praxe v České republice i zahraničí.

• Specifika motivace a hodnocení: specifika i důležitost hodnocení a motivace pracovníků v sociálních službách, legislativní rámec, efektivní manažerský nástroj pro vedení lidí.
• Motivace: co motivuje mne samotného a co motivuje mé kolegy a podřízené - moderní a účinné motivační nástroje a jejich použití.
• Hodnocení: načasování hodnocení a jeho průběh, příprava na hodnocení - stanovení kritérií, škála hodnocení, hodnotící formulář. Hlavní zásady pro hodnocení pracovníků. Propojení hodnocení a odměňování pracovníků.
• Shrnutí: základní principy hodnocení a motivace v sociálních službách.

• Oblasti kontroly sociální služby: jednotlivé standardy kvality soc. služeb (SQSS), vnitřní pravidla, pracovní postupy, požadavky relevantních zákonů, požadavky zainteresovaných subjektů
• Doporučení a kritéria hodnocení jednotlivých oblastí sociální služby: kritéria hodnocení SQSS, kritéria hodnocení zákonných požadavků, kritéria hodnocení požadavků zainteresovaných subjektů
• Příklady nedostatků v praxi nebo pravidlech sociálních služeb: identifikace ne/vhodnosti postupů a praxe prezentovaných účastníky, obvyklé nedostatky z prováděných revizí
• Dilematické oblasti, situace a postupy: obtížně hodnotitelné oblasti, možné pohledy na obtížně hodnotitelné oblasti, střety zájmů, subjektivní aspekty hodnocení vhodnosti postupů a pravidel
• Plánování a provedení revize pravidel a postupů: vymezení cíle, oblastí a postupů revize, doporučení vhodných technik kontroly a hodnocení, závěry z kontroly a hodnocení, zásady formulace doporučení, nedostatků a nápravných opatření
• Zavádění změn vzešlých z revize: práce vedení služby (metodického vedení služby a poskytovatele) s doporučeními, nedostatky a nápravnými opatřeními, hierarchický vs. týmový přístup
• Motivace pracovníků sociální služby pro zapojení se do procesu revize a zavádění změn: prezentace účelu, cíle a průběhu revize, možnosti zapojení pracovníků služby do procesu revize, a do procesu zavádění změn, předpoklady zapojení pracovníků

• Aktuální zákony a vyhlášky, které se vztahují k hygienickým požadavkům na provoz zařízení poskytující sociální služby: změny v hygienické legislativě v České republice, seznámení s Vyhláškou č. 195/2005 Sb., vyhláška MZ č. 306/2012 Sb., rozbor jednotlivých úseků vyhlášky a zákona.
• Nosokomiální nákazy - základní znalosti o šíření nákazy a možnosti jejich prevence: původci a etiologie nosokomiálních nákaz, dělení  a hlavní druhy nosokomiálních nákaz, doba jejich vzniku a prevence.
• Vznik a prevence některých infekčních onemocnění: TBC, svrab, chřipka, MRSA.
• Dodržování hygienicko-epidemiologických režimů: manipulace se stravou, manipulace s prádlem, manipulace s odpady, ošetřování klientů podle bariérové ošetřovací techniky, hygienický filtr, používání ochranných pracovních pomůcek a ochranného oděvu.
• Péče o ruce jako zdroj infekce: stálá a přechodná mikroflóra kůže rukou, mechanické mytí rukou, hygienická dezinfekce rukou, edukace a praktický nácvik mytí a dezinfekce rukou, péče o pokožku.

• Legislativní rámec procesu plánování: povinnosti poskytovatelů při plánování služby vymezené zákonem 108/2006 Sb. o sociálních službách
• Lidská práva v kontextu procesu plánování: lidská práva, Listina základních práv a svobod, mezinárodní úmluvy, správné porozumění lidských práv, vlastní vůle uživatelů, povinnosti uživatelů.                           
• Proces a metody plánování: proces jako vyhodnocování dosavadního průběhu služby a dojednávání vhodné podpory pro následující období, která vychází z očekávání uživatele, jeho potřeb a osobních cílů.         

• Sestavení individuálního plánu s uživatelem: postup při sestavení IP, frekvence plánování i vyhodnocování, dokumentace IP, podpora klíčových pracovníků, týmová spolupráce při plánování a kontrola IP.                           
• Role klíčového pracovníka v procesu plánování: kdo je klíčový pracovník, jeho role, kompetence, předpoklady a dovednosti včetně vlastních očekávání.                              
• Specifika procesu plánování s nekomunikujícím nebo nespolupracujícím klientem: příprava na rozhovor, dojednání rozhovoru, sdílení v týmu a realizace dojednané podpory. Metody (techniky) – intuitivní, racionální, rozhovor s referujícími osobami a studium dokumentace uživatele.

• Demence a Alzheimerova choroba: seznámení s demencí i Alzheimerovou chorobou, funkcemi mozku, příznaky nemocí, psychickými i somatickými změnami ve stáří a jednotlivými stádii nemoci.
• Zjišťování potřeb uživatele s demencí: základní komunikační pravidla při zjišťování potřeb uživatele s demencí, zpracování individuálního plánu a jeho zavádění do praxe.   
• Proces plánování s uživatelem s demencí: proces plánování s ohledem na již zjištěné potřeby a jejich propojování s životním příběhem uživatele, jeho zvyklostmi, návyky a osobními cíli.
• Sestavení individuálního plánu uživatele s demencí: metody práce - vedením rozhovorů, intuicí, empatickým pozorováním, smysl plánování a vytvoření zkušebního individuálního plánu.

Kurz bude v nabídce od dubna 2024.

• Vzdělávací program nabízí účastníků přehlednou a interaktivní formou získání znalostí a poznatků o resuscitaci a užití AED. Výuka kombinuje ve všech modulech část teoretických znalostí s rozsáhlejší částí praktickou, při níž jsou využívány nejen modelové situace a resuscitační trenažery, ale také reálné kazuistiky.
• V úvodu se účastník seznámí s bezpečností zachránce a postiženého, na kterou naváže vyhodnocením stavu zraněného a přivoláním odborné pomoci.
• Následující modul se zaobírá kompresemi hrudního koše - uvolnění dýchacích cest, lokalizace rukou zachránce, hloubka a frekvence stlačování.
• Opomíjené nezůstává ani téma užití cvičných AED při neodkladné laické resuscitaci. V závěru pak na účastníky čeká nácvik spolupráce zachránců při procesu resuscitace a během přípravy a užití včasné defibrilace.

Kurz poskytne účastníkům nejen účinné a efektivní nástroje k zapojení rodiny klienta seniora do procesu poskytování sociální služby, ale naučí je také efektivně a adekvátně reagovat při problematických situacích. Důraz bude kladen na roli rodiny v životě starého člověka. Dále budou seznámeni s jednotlivými formami spolupráce s rodinou uživatele sociální služby. Na základě svých poznatků z praxe účastníci také vymezí přínosy i limity při práci s rodinou seniora.  Účastníci se budou učit navázat vtah s jednotlivými rodinnými příslušníky, přizvat je k řešení aktuální situace uživatele sociální služby a také efektivně stanovovat hranice při jednání s jeho rodinou. V závěrečné části se účastníci dozvědí, jaké jsou nejčastější problematické situace při práci s rodinami klientů seniorů a pomocí modelových situací si upevní znalosti jejich řešení.

Obsah:

• Specifika stáří, role rodiny v životě starého člověka a formy spolupráce s rodinou
• Komunikace s rodinou uživatele sociálních služeb
• Problematické situace při práci s rodinou a jejich zvládání
• Praktické zkušenosti, modelové situace vycházející z dotazů účastníků

• „Efektivita“ a „Komunikace“ v sociální oblasti: podstata efektivity (význam, přínosy), podstata komunikace (proces, komplex, funkce komunikace), reflexe zkušeností s profesionální pomáhající komunikací účastníků.
• Možnosti a prostředky komunikace s klienty v sociální oblasti: verbální komunikace (podstata a kulturní význam), neverbální komunikace (podstata a vztah k verbální komunikaci, skupiny vyjadřovacích prostředků), fyzické prostředí (místnost, vybavení, atmosféra), vztahová rovina (důvěra, motivace, očekávání) jako významný faktor komunikace v sociální oblasti.     
• Překážky v komunikaci s klienty sociálních služeb: co brání efektivní komunikaci v sociální oblasti (Časový tlak, Předsudky, Nepozornost, Odlišný způsob vyjadřování, Neporozumění, Nepohodlí, Rušivé prostředí, Anti-/Sympatie, Přístup pracovníka), příklady z praxe sociálních služeb.
• Vyhodnocování efektivity komunikace s klienty sociálních služeb: zachycování vývoje situace a chování klientů sociálních služeb v souvislosti s podobou komunikace, vyhodnocování pozitivního a nežádoucího vývoje komunikace, teoretická opora pro zvolenou strategii, příklady z praxe sociálních služeb.
• Zvyšování efektivity pomáhající komunikace pomocí strategií a prostředků komunikace: jak lépe komunikovat v pomáhajících profesích.

• Jak pečovat a nevyhořet: Syndrom vyhoření, únavový syndrom, psychická hygiena, pravidla jak nevyhořet a jak pečovat sám o sebe.
• Emoce a jak je zvládat: Nejčastější emoce neformálních pečovatelů, zvládání negativních, podpora pozitivních a vyžití neutrálních emocí, zpracování emocí.
• Aktivní a pasivní odpočinek: Péče o sebe sama, vhodné techniky pro aktivní i pasivní odpočinek, sebereflexe vlastních hranic.
• Sdílená péče s ostatními členy rodiny: Harmonogram a dělba péče, komunikační modely v rodině, vzájemná podpora a zájem o pečovaného člena rodiny.
• Síťování pomoci: Jak a kde hledat interní a externí pomoc, sdílená péče se sociálními službami, přijímání zpětné vazby ke kvalitě domácí péče.

• „Efektivita“ a „Komunikace“ v souvislosti s cílem sociální služby: cíle sociální služby (zadání ze strany standardů, poslání organizace, cílové skupiny a vliv personálního obsazení), podstata efektivity (význam, přínosy) podstata komunikace (proces, komplex, funkce kom.), reflexe vlastního vnímání komunikace v kontextu cílů sociální služby.
• Různé komunikační přístupy uvnitř týmu sociální služby: osobnostní nastavení pracovníka sociální služby a důraz na určité složky komunikace (verbální, neverbální, vztahová rovina), akceptace různosti a sjednocení cílů v rámci poskytování sociální služby.
• Systém a proces zefektivňování komunikace v sociálních službách: zadání, cíle sociální služby, volba strategie komunikace, zaznamenávání přínosů v rámci poskytování sociální služby, zpětná vazba, vyhodnocení, efektivita sociální služby.
• Nastavení přístupu napříč sociální službou u různých pracovníků: postupy sledování dopadů,  poskytování zpětné vazby, motivace pracovníků ke zvyšování efektivity v rámci sociální služby (přesah do vedení pracovníků), systematizace zefektivňování komunikace v sociální službě.

Kurz si klade za cíl seznámit pracovníky sociálních služeb s problematikou nastavování hranic v osobním i profesním životě tak, aby je uměli nejen dobře nastavit, ale uměli je i reflektovat a adekvátně modifikovat a v případě jejich překročení o nich i transparentně komunikovat. Účastníci budou vedeni k tomu, aby reflektovali vlastní motivaci k práci v pomáhající profesi, proces nastavování vlastních hranic i pocity provázejícími vyslovení NE. V navazující praktické části se účastníci seznámí s technikami, které jim mohou pomoct při nastavování hranic. Pomocí modelování rozhovorů se naučí, jak říkat NE, jak se bránit manipulaci a jak komunikovat s klientem, který se chová agresivně. 

• Funkce a vznik hranic
• Moje hranice a motivace
• Nastavování hranic v osobním i profesním životě
• Umění říct NE
• Nerespektování hranic

• Stres: definice stresu a stresového syndromu, reakce na stres a stresové mechanismy.
• Pohybový systém a stres: pohybový aparát a funkční změny pohybového aparátu při stresové reakci.
• Praktický modul zaměřený na myofasciální uvolnění měkkých tkání pohybového aparátu, protažením a aktivizací svalů podporujících napřímení trupu.
• Stres a dech, práce s dechem: příklady možností využít dech v relaxaci a adaptaci na stres.
• Praktický modul, ve kterém budeme aplikovat získané znalosti o dechu do praxe. Nácvik příkladů dechových cvičení, koncentrace na dech, relaxace.
• Prevence pracovního stresu: možnosti ergonomie pracovního místa a vliv držení těla při pracovních činnostech na snížení stresu s důrazem na stoj, sed, chůzi, práci s horní končetinou. Problematika zrakové zátěže a vlivu vhodné stravy a odpočinku na prevenci proti stresu.
• Praxe / Body & Mind cvičební programy, řízená meditace: praktický modul s využitím Body & Mind pohybových programů - aktivizační cvičení, cvičení pro lepší spánek, meditační cvičení.

Vzdělávací program se zaměřuje na problematiku zvládání stresu, který je součástí pracovního i soukromého života každého člověka. Východiskem pro pochopení podstaty stresu je seznámení účastníků s obsahem základních pojmů, které kromě samotného stresu souvisejí s náročnými životními situacemi. Důraz je kladen na adaptaci na stres prostřednictvím fází adaptačního syndromu, na hodnocení stresové situace a na strategie vyrovnání se se stresem. Program je zaměřen i na definování reakcí na stres (biologické a psychické), na seznámení účastníků s obrannými mechanismy. Vysvětlena je strategie práce se stresem. Nedílnou součástí programu je i vysvětlení spojitosti stresu a syndromu vyhoření včetně jeho prevence. Vzdělávací program se věnuje také psychohygieně a v rámci praktické části se účastníci teoreticky i formou praktického nácviku seznámí s některými relaxačními technikami.

• Náročné životní situace
• Stres jako reakce na zátěž
• Fáze adaptačního syndromu. Hodnocení stresové situace.
• Reakce na stres a předcházení stresovým situacím
• Syndrom vyhoření a jeho fáze
• Prevence syndromu vyhoření, psychohygiena a relaxace v souvislosti se stresem

Cílem vzdělávacího programu je nabídnout poskytovatelům sociálních služeb základní nástroje, jak dokumentaci ve své organizaci účinně a efektivně řídit. Prostřednictvím programu získají důležité informace o řízení dokumentace a dozví se, jak pomocí několika základních zásad zajistit, aby měli o své dokumentaci přehled, získali kontrolu nad tím, jaké dokumenty a záznamy v jejich organizaci vznikají a používají se, udrželi své dokumenty aktuální a nepotřebné dokumenty uložili do archivu. 

• Požadavky na řízení dokumentace v nejdůležitějších systémech řízení kvality (ISO, EFQM, standardy kvality sociálních služeb, EQUASS) a v platných právních normách (Zákon č. 499/2004 Sb., Vyhláška č. 645/2004 Sb., Zákon o sociálních službách).   
• Základní pojmy v oblasti řízení dokumentace (dokumentace, dokument, záznam, řízení dokumentů, řízení záznamů, správce dokumentace, vlastník dokumentu, přezkoumání dokumentu apod.), životní cyklus dokumentu.                            
• Základní zásady řízení dokumentace (požadavky, identifikace, čitelnost, dostupnost, kvantita, kvalita, aktuálnost, odpovědnost, technika, struktura, přehled) a jejich aplikace v praxi.

• Vymezení pojmu emoce a emoční zkušenost: emoce a city, obecné vymezení, rysy, znaky, charakteristiky a dělení emocí, citové projevy, citové poruchy, emoce a duševní poruchy, hranice kompetencí a role pracovníka v práci s poruchami emocí.
• Emoční inteligence a práce s ní: rámec emoční inteligence, její složky, možnosti jejich rozvoje. Pozitivní psychologie a její význam pro praktický život.  Prvky podpory pozitivního myšlení u klientů a týmu.
• Práce s emocemi u uživatelů služeb: složité situace a stavy spojené s emocemi klientů. Práce s agresí, laická diagnostika a oddělení účelového chování  od psychiatrické roviny, zvládání a předcházení vypjatým emocionálním situacím.

• Úvod do problematiky: Význam pojmů zátěž, krize a krizová intervence, trauma, etická dilemata, syndrom vyhoření.
• Stres jako reakce na zátěž: Definice stresu. Druhy stresorů. Reakce organismu na stres – tělesné a psychické.
• Adaptace na stres: Fáze adaptačního syndromu a vyrovnávání se s nimi. Hodnocení stresové situace.
• Syndrom vyhoření a jeho fáze: Fáze, příčiny, projevy a příznaky syndromu vyhoření.
• Prevence syndromu vyhoření a supervize, psychohygiena a relaxace: Prevence syndromu vyhoření. Význam supervize v souvislosti se syndromem vyhoření. Význam relaxace. Přehled technik relaxace. Praktický nácvik některých relaxačních technik.